Děkujeme za Vaši objednávku. Z důvodu inventury skladu budou všechny Vaše objednávky odeslány v úterý 8.10.2024. Děkujeme za pochopení. Veronika

Kronika katů Mydlářů a Golem. LIMITOVANÁ EDICE

Novinka Tip
899 Kč
Skladem
Můžeme doručit do:
16.10.2024

Exkluzivní balíček - Dvě novinky od Karla Štorkána: Kronika katů Mydlářů a Golem s 3D soškou kata Mydláře ZDARMA . Využijte exkluzivní cenu tohoto výhodného balíčku, jen do vyprodání zásob.

V trojdílné Kronice katů Mydlářů nahlédneme do tajemství Jana Mydláře, vzdělance a doktora medicíny, jenž se řízením osudu, ale hlavně kvůli své lásce k povětrné Dorotce stal staroměstským katem.

Golem je historický román z konce 16. století přibližuje tajemnou atmosféru pražského ghetta i dvůr Rudolfa II. Bohatství židovských obchodníků lákalo lupiče, kteří pro zlato neváhali vraždit. Právě proto se rabbi Löw rozhodl magicky stvořit Golema, ochránce Židovského Města.

 

Detailní informace

Detailní popis produktu

V trojdílné Kronice katů Mydlářů nahlédneme do tajemství Jana Mydláře, vzdělance a doktora medicíny, jenž se řízením osudu, ale hlavně kvůli své lásce k povětrné Dorotce stal staroměstským katem. I přes své krvavé řemeslo byl Mydlář velmi bohatým a respektovaným mužem, jednal s úředníky radnice, se soudci, tajně se stýkal s císařem Rudolfem II. a s mnohými šlechtici, kteří se bez kata neobešli. Pestré a napínavé příběhy ze staroměstské katovny se dotýkaly i důležitých historických událostí, které předcházely největší náboženské válce mezi křesťany. Jan Mydlář byl duší protestant, ctil Boha a věřil ve spravedlnost, přestože se na tomto světě nemusí vždy prosadit. Osudným se mu stalo, že zůstal přes varování přátel a své ženy ve službách habsburských císařů, kteří ho učinili nástrojem své nespravedlivé pomsty. Jako kat královského města byl nedobrovolným aktérem krvavé staroměstské exekuce, o kterém mluvila celá Evropa a dodnes na ni nezapomněla. Při ní v červnu roku 1621 připravil o hrdlo sedmadvacet českých panů, rytířů a měšťanů. Před každou popravou Mydlář dlouho rozmlouval s Bohem, aby při svém krvavém řemesle zůstal vyrovnaným člověkem a našel rozhřešení pro svoji duši, a v těchto těžkých chvílích pochopil, že Bůh se nemstí, ale císařové ano. Staroměstská exekuce předznamenala tragický konec Mydlářova manželství, jeho žena Alžběta nedokázala snášet hanbu, která padla na jejich katovnu, a sáhla si na život. Skeptický Jan Mydlář sleduje, jak se na začátku třicetileté války loupí a zabíjí, jak nová šlechta zabírá majetek popravených českých pánů a exulantů, spolu s katolickou církví rozkrádá korunní majetek. Přesto v jeho životě nastane velký obrat, když najde ztraceného syna Ondřeje. Tím se Mydlář úplně smířil se svým osudem a záleží mu už jen na jediné věci — uchránit svou vnučku před opovržením, které přechází i na potomky katů.

- - - - -

Zrození Golema je obestřeno tajemstvím. V historickém románu z konce 16. století Karel Štorkán vylíčil, jak byl z živlů země, ohně, vzduchu a vody Golem vytvořen k obraně obyvatel židovského ghetta. Židovská obec po mnoha hubených letech začala za vlády Rudolfa II. vzkvétat. Císař držel nad Židy ochrannou ruku, protože jejich primas Maisel mu půjčoval peníze a pomáhal při finančních operacích, které zajišťovaly výdaje na chod císařského dvora, nákup uměleckých sbírek i válku s Turky. Počet obyvatel Židovského Města rychle rostl a ti všichni platili císaři tučné daně. Za to jim Rudolf uděloval privilegia pro obchod nebo na stavbu nové synagogy a školy, kterou proslavil rabbi Löw, jeden z největších učenců rudolfínské doby. To, že vytvořil Golema, je všeobecně známé. Zabýval se ale také pedagogickými otázkami, leželo mu na srdci vzdělání mladé židovské generace, věnoval se přírodním vědám, hlavně astronomii a astrologii, a stýkal se s císařem Rudolfem II. To vše bylo možné díky bankéři Maislovi, který ze svého pohádkového bohatství financoval obecní stavby a pomáhal spoluobčanům, které postihlo neštěstí. Praha byla na konci 16. století třetím největším městem Evropy, lákala nejen umělce, které podporoval císař Rudolf, ale i dobrodruhy, kteří zde chtěli rychle zbohatnout, a samozřejmě hodně zlodějů i těžkých zločinců. Kat Jan Mydlář měl v těch časech hodně práce. Život v ghettu nebyl lehký. O tom svědčí příběh židovské dívky Tamar, která se zamilovala do italského stavitele pražské synagogy. Jindy se do těsných uliček ghetta vloudili žháři, aby ve zmatku při požárech loupili v domech bohatých obchodníků. Dobrodruh Jindřich Groll nakradeným zlatem zahrnul italskou tanečnici Lucettu a učinil z ní nejdražší milenku v Praze. Příběhy těchto lidí končí po zásluze dobře nebo špatně, ale i přes velkou snahu Maisla se Židé těžko domáhají spravedlnosti. Proto na jejich obranu rabbi Löw oživil Golema. Statečný ochránce hlídá město především večer a v noci.  Na ghetto se blíží pohroma, nepřátelé se chystají Židovské Město plenit, ale Golem se s nimi vypořádá sám nadpřirozenou silou. Napravuje křivdy a bezpráví a na pokyn Löwa pomůže i císaři, když v jeho nejbližším okolí dojde k několika loupežným vraždám, které jsou důsledkem spiknutí proti císařskému majestátu. Nad Prahou se objevila kometa a podle současníků věstila války, mor a konec světa.  V Praze žilo mnoho těch, kteří jsou vedeni temnými pohnutkami a chtějí získat bohatství a moc. Všechny nitky jejich osudů směřují ke Golemovi, na kterého přenesl učený rabbi Löw svoji vnitřní sílu. Golem ochraňuje židovské občany také v době, kdy zemřel mecenáš Maisel a jeho závratný majetek si přivlastnil císař Rudolf. Přesto rabbi Löw, který svými magickými schopnostmi oslnil celou Prahu, Golema nakonec uspal. Proč? To se vysvětlí až v závěru románu a císař musel dát rabbimu slib, že nic neprozradí.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Na začátku druhé světové války vstoupil do učení na soustružníka, jako vyučený šel do Prahy na státní průmyslovou školu. V letech 1947-1952 se jako student učil na novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální. Odtud přešel ještě v roce 1952 na katedru novinářství pražské filozofické fakulty, v roce 1960 na fakultu publicistiky.

V roce 1965 habilitoval v oboru dějin novinářství prací Počátky českého dělnického tisku. V letech 1970-76 působil ve funkci proděkana. V padesátých letech zpopularizoval sportovní odvětví a jeho osobnosti v dílech jako “Když chytal Plánička” nebo “Rekord nepadá z nebe”.

V jeho prózách ze 70. let, kde vylíčil nejrůznější mladé hrdiny z různých sociálních vrstev, prostředí a skupin, se snaží mluvit v první osobě, aby čtenáře přiblížil co nejblíže danému předmětu. V nakladatelství Šulc-Švarc vydal prózu pro mládež Nemravové ze septimy,historický román Pět žen Rudolfa II, trojdílnou Kroniku katů Mydlářů - Meč magistra medicínyKati ve službách císařů a Katova vinice.