Lužanská mše IV. - Mecenáš v obnošené vestě
Související produkty
Detailní popis produktu
Román o největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi. Jeho umělecký a osobní život od raného dětství zachytila Valja Stýblová v díle Lužanská mše. V jejím novém románu vystupuje Hlávka jako mecenáš na odpočinku, v obnošené vestě, který už má za sebou mimořádně plodný život nejen v počtu staveb, které provedl ve Vídni, Černovcích, v Praze, v Itálii a jinde. Byl také jedním z posledních výrazných architektů církevních chrámů. Vydělal svou prací architekta a stavitele pohádkové bohatství, překonal zákeřnou chorobu, která ho upoutala na invalidní vozík, a zase se postavil na vlastní nohy. Dvakrát ovdověl a žil na svém zámku v Přešticích. Právě v této době začíná nový román Valji Stýblové. Hlávka vykoná čin, který nemá v české společnosti obdoby a vyžaduje i mnoho přemýšlení k jeho pochopení. Hlávkovi se podařilo založit a vybudovat Českou akademii věd. Získal podpis císaře Franze Josefa na zakládací listinu a činnost vědecké instituce hradil ze svých peněz. Vyvolalo to mnoho závisti, nedůvěru a podezření, že si Hlávka jen na něco hraje. Ale on opravdu všechno, co měl, dal do své nadace a žil tak skromně, že v tom jeho okolí vidělo podivínství. Svůj majetek pro sebe vůbec nevyužíval, jako by ho nepotřeboval. Na přelomu 19. a 20. století založil koleje pro vynikající studenty a svoji nadaci zajistil tak důmyslně, že funguje dodnes i 100 let po jeho smrti. V románu vystupuje Hlávka jako člověk, který konkrétními činy naplnil myšlenku, že duchovní a materiální zázemí pro svůj rozvoj, který český národ historicky ztratil po Bílé hoře, může dát národ jen sám sobě a získat ho zpět také prostřednictvím mecenášství. Proto v Hlavkově počínání nenajdeme nic marnotratného a okázalého, naopak musíme obdivovat, s jakou důmyslností, racionalitou a velkorysostí dokázal využít svého bohatství ku prospěchu českého národa.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Valja Stýblová, lékařka a spisovatelka. Ve své medicínské profesi dosáhla významných vědeckých úspěchů v oblasti neurologie a psychiatrie, jako profesorka Lékařské fakulty UK byla přednostkou fakultní neurologické kliniky v Praze-Vinohradech. Její literární dílo je spojeno s lékařskými tématy, která úzce souvisejí s otázkami etickými a psychologickým dialogem uvnitř člověka, ve kterém se tvoří jeho charakter a činy. Pro nakladatelství Šulc-Švarc napsala: trojdílný životopisný román Lužanská mše (Vita brevis, Ars longa, Musis amicus) o architektu a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi, za který byla v roce 2010 oceněna Akademií literatury české Cenou Boženy Němcové; volnou ságu současné lékařské rodiny vytvořenou z knih Most přes řeku Léthé, Most sebevrahů, Most aeskulapů, Ondinino prokletí; román Benjamín o složitosti lidské duše, zrádné křehkosti rodinných vztahů, hledání porozumění a lásky v dospívání i dospělosti; humoristickou knihu Eli, Oli, Al a pes Hanibal o trojčatech a jejich psu. Nakladatelství Šulc-Švarc vydalo další její starší díla, která se těší trvalému čtenářskému zájmu: Dvě psychologické prózy o etických otázkách medicínské praxe a smyslu lékařského poslání Mne soudila noc a Skalpel, prosím; psychologický příběh nerovného manželství profesora latiny a jeho žákyně Nenávidím a miluji; román o vzorné manželce a matce, která nechce rezignovat na svoji vědeckou práci Zlaté rybky; psychologický román o proměnách manželského trojúhelníku Nevěra; knihu pro děti o dobrodružství dvou bratrů a zvířat z vědecké laboratoře Můj brácha. Nakladatelství připravuje vydání jejích lékařských Nove l a samostatný román Mecenáš v obnošené vestě, navazující na Lužanskou mši a zachycující působení světově proslulého Josefa Hlávky v Praze, kde založil Českou akademii věd a velkoryse podporoval českou vědu, umění a školské instituce na přelomu 19. a 20. století.