Nesmíme zůstat nic dlužni!
Související produkty
Detailní popis produktu
Otto Laadt byl oblíbený číšník v kavárně na Karlově náměstí, kde začal svou úspěšnou kariéru. Byl také členem Obce sokolské a působil jako výčepní a provozovatel restaurací v sokolovnách v Podolí a Braníku. Za války při nacistické likvidaci Sokola byl zatčen gestapem a vězněn na několika místech. Po osvobození podal svědectví v procesu s terezínským dozorcem a ze svých poznámek sepsal paměti, které jsou hlavní součástí této knihy.
Vlastislav Janík a Daniel Plaček připravili Laadtovy vzpomínky k vydání a připojili k nim životopisné kapitoly, které memoáry Otty Laadta neobsahovaly. S pomocí archivních zdrojů a svědectví stále nižšího počtu žijících pamětníků se do knihy dostalo mnoho dosud nepublikovaných informací a také fotografie, které autoři dokázali přiřadit ke konkrétním místům a osobám.
Neméně pozoruhodná je shoda náhod, která umožnila dochované Laadtovy paměti vydat a kterou autoři poutavě popsali. Z knihy vystupuje zajímavá a osobitá postava Otty Laadta v plné síle a s ní ožívá i svět první republiky, sokolská tradice českého národa, jeho utrpení za okupace a poválečné události až na konec Laadtova života.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Vlastislav Janík
Soukromý badatel, publicista a historik domácího odboje za druhé světové války, zaměřuje se na působení výsadkových skupin v protektorátu a napsal knihy Mauthausen – konečná stanice, Příběhy hrdinů, Operace Spelter Lenka-jih. S Danielem Plačkem připravil k vydání pamětí jeho dědečka, přeživšího vězně z Mauthausenu Otty Laadta.
Daniel Plaček
Daniela Plačka sblížil s Vlastislavem Janíkem zájem o druhou světovou válku a práce na knize jeho předka Otty Laadta Nesmíme zůstat nic dlužni! Tento číšník z oblíbené kavárny na Karlově náměstí, sokol z Podolí a Braníka a nakonec vězeň z Mauthausenu, je tváří této historie. Válku přežil a mohl tak podat svědectví o svém výjimečném osudu, ve kterém vždycky platila zásada uvedená v titulu knihy.
Vlastislav Janík a Daniel Plaček připravili Laadtovy vzpomínky k vydání a připojili k nim životopisné kapitoly, které memoáry Otty Laadta neobsahovaly. S pomocí archivních zdrojů a svědectví stále nižšího počtu žijících pamětníků se do knihy dostalo mnoho dosud nepublikovaných informací a také fotografie, které autoři dokázali přiřadit ke konkrétním místům a osobám.